Téma instalace plyne z nedávné osobní zkušenosti. Přesněji řečeno ze zkušenosti s blízkou osobou, která si procházela poruchou příjmu potravy. Téma anorexie ve mě rezonuje delší čas, alarmující se mi zdá i množst- ví lidí v širším okolí, kteří s otázkami váhy a jídla koketují každý den. Stejně jako jiné psychické poruchy, je anorexie společností zametána pod koberec.
Dlouhodobě se problematiky dotýkám, sama vnímám, že stačilo jen málo, a mohla jsem se podobnými věcmi trápit. V citlivém věku jsem se věnovala intenzivně tanci. Taneční prostředí, kde se třikrát týdně objevujete v upnutém trikotu na sále se zrcadly nemusí být milosrdné, a otázky váhy a zdravé stravy jsou častým tématem. Dlouhodobě také bojuji s fotografováním módy, a to hlavně z důvodu podpory modelingového průmyslu s velmi mladými dívkami. Obecně považují naše psychické zdraví za hodnotu, se kterou neumíme pracovat přiměřeně tomu, v jakém množství poruch přibývá.
Zprvu jsem chtěla pracovat s fotografií, ta mě ale v mnohém omezovala. Ani fotografie s textem, ve formě zinu mě neuspokojily, a to hlavně z důvodu nestravitelného množství textu. Video mi otevřelo dveře k práci s výpověďmi. Od původního abstraktního pojetí jsem se vrátila k více dokumentární formě. Abstraktnější
a subjektivnější způsob práce s tématem nevnímám jako uzavřený, naopak. Mé roční intenzivní studium problematiky zanechalo následky v podobě znalostí a schopnosti o problematice mluvit s menší opatrností. Práce s videem je mi poměrně vzdálená, vidím ale její velké přednosti v tom, jak komplexně na diváka může zapůsobit.
a subjektivnější způsob práce s tématem nevnímám jako uzavřený, naopak. Mé roční intenzivní studium problematiky zanechalo následky v podobě znalostí a schopnosti o problematice mluvit s menší opatrností. Práce s videem je mi poměrně vzdálená, vidím ale její velké přednosti v tom, jak komplexně na diváka může zapůsobit.
Inspiraci jsem brala zprvu z rozhovorů s lidmi které znám, z knih a webů, které vznikají. Když jsem se zača- la s dívkami stýkat a mluvit o jejich zkušenostech, začala jsem cítit velkou zodpovědnost. Rozpětí příčin je obrovské a zobecňování je téměř nemožné.
The theme of the installation stems from a recent personal experience. More specifically, from an experience with a loved one who was going through an eating disorder. The topic of anorexia has been resonating in me for a long time, and the number of people in my wider environment who flirt with weight and food issues on a daily basis seems alarming. Like other psychological disorders, anorexia is swept under the carpet by society.
I have been touching on the issue for a long time, and I myself feel that all it took was a little and I could have been troubled by similar things. At a tender age, I was heavily involved in dance. A dance environment where you turn up three times a week in a tight leotard in a hall with mirrors may not be kind, and weight issues and healthy eating are a common theme. I have also long struggled with fashion photography, mainly due to the modeling industry's support of very young girls. They generally consider our mental health to be an asset that we can't work with commensurate with the amount of disorders that are on the rise.
Initially I wanted to work with photography, but it limited me in many ways. Even photographs with text, in the form of a zine, did not satisfy me, mainly because of the indigestible amount of text. Video opened the door for me to work with testimonies. From the original abstract concept, I returned to a more documentary form.
I have been touching on the issue for a long time, and I myself feel that all it took was a little and I could have been troubled by similar things. At a tender age, I was heavily involved in dance. A dance environment where you turn up three times a week in a tight leotard in a hall with mirrors may not be kind, and weight issues and healthy eating are a common theme. I have also long struggled with fashion photography, mainly due to the modeling industry's support of very young girls. They generally consider our mental health to be an asset that we can't work with commensurate with the amount of disorders that are on the rise.
Initially I wanted to work with photography, but it limited me in many ways. Even photographs with text, in the form of a zine, did not satisfy me, mainly because of the indigestible amount of text. Video opened the door for me to work with testimonies. From the original abstract concept, I returned to a more documentary form.
instalace NGO DEI
instalace pokoje 2023 - cena poroty
Pokoje installation 2023 - jury prize
